Ručně psané písmo jako znak originality

Myslíš si, že písmo dokáže o tobě leccos prozradit? 

Pozastavila ses někdy nad ručně psaným písmem? Co třeba to tvoje? 

Mě osobně ručně psané písmo fascinuje.

Je stejně jedinečné jako otisk prstu nebo chůze. Jen si vzpomeň kolikrát jsi chtěla napodobit něčí chůzi. Podobalo se to, ale nikdy to nebylo přesné. Co takhle podpisy rodičů nebo učitelů ve škole? Podpis mého třídního učitele byl fantasticky jednoduchý, a přesto zabralo čas, než zmizela strnulost ruky a pekelné soustředění. Vždycky mě bavilo napodobovat podpisy. Je nutné pozorovat detaily, které nejsou patrné na první pohled. To je to zábavné. Musím taky dodat, že originál se bezpečně pozná od kopie.

Podpis a ručně psaný text

Dalo by se říct, že jsou to dvě různé disciplíny. Pokud si chceš nechat zpracovat rozbor písma, podpis nestačí. Píše se libovolný text na papír velikosti A4. Hodnotnější je druhá polovina strany. Na začátku psaní se snažíme psát čitelně, úhledně nebo naopak úmyslně škrabat jako kočky. Hodně přemýšlíme nad vzhledem textu. S každým dalším řádkem se tohle mění a píšeme víc automaticky. Proces se dá krásně přirovnat opět k chůzi. Když ti někdo řekne: ,,Jdi, podívám se jak chodíš.'', pravděpodobně první kroky budou nejisté a nebudeš sama sebou.

Z písma se dá například vyčíst

- dobrá nálada (písmo je větší a uvolněnější)

- špatná nálada, deprese (menší a tučné písmo)

- životní optimismus / pesimismus

- citlivost pisatelky

- duševní vyrovnanost

- jaký osobní prostor pisatelka potřebuje, jak je společenská

- zda jsme kreativní, loajální, houževnaté, nerozvážné s horkou hlavou

Posuzuje se rychlost a rytmus psaní, sklon písma, tlak na psací nástroj a i jeho samotný výběr. S větší jistotou se nedá zjistit, zda text je psaný mužem nebo ženou a jejich věk.

Ač se to nemusí zdát, psaní rukou má dopad i na zdraví 

Ruční psaní je náročné na pohyb a soustředění. Rozvíjíme jím jemnou motoriku, koordinaci oka a ruky. Má taky dopad na naše vyjadřování, protože při psaní na počítači se smaže nepovedené a není nic vidět. Při obyčejném psaní musíme přemýšlet dopředu a formulovat si věty, pokud nechce jen škrtat a zakroužkovaná slova přemísťovat pomocí šipek. A co si budeme povídat, díky pomocníčkům v počítači nemusíme ani nijak zvlášť přemýšlet nad gramatikou a interpunkcí.

V dnešní době jsme všichni plni stresu a hledáme způsoby relaxace. Psaní tohle dokonale splňuje. Není nutné se trápit zavřenými podniky a nemožností cestování. Věřím, že tužka a papír jsou stále nedílnou součástí každé domácnosti. Stačí si sednou a psát. Dostat ze sebe přetlak informací, emocí. Objevit v sobě umělkyni a vrhnout se na klasickou nebo moderní kaligrafii. Pekelně se soustředit na písmenko po písmenku a nechat starosti dne odejít. Nebo je odložit na později a řešit až s chladnou hlavou.

Ruční psaní začíná být čím dál vzácnější. Je to originální vyjádření sebe sama a o to se v dnešní době snažíme všechny.

Hedvika